DĚTI A EMOCE - Recipe for 30s

DĚTI A EMOCE

úterý, listopadu 21, 2017


Od chvíle, kdy mi Lauru položili v Podolí na břicho, jsem věděla, že je jiná. Že je plná citů a emocí, se kterými se nedokáže vypořádat. A taky mi to první půl rok dávala pěkně hlasitě najevo.
Byly to dlouhé podzimní večery, kdy se můj muž vracel domů pozdě (alespoň mi to tak po celým dnu přišlo) a já seděla na gauči, v rukou jsem měla zavinovačku s Laurou a houpala jsem se několik hodin ze strany na stranu, aby nebrečela.
Mohu říct, že to byl nejtěžší a nejdelší půlrok mého života. Nic nepomáhalo- ikdyž si teď zpětně říkám že možná, kdybych uměla šátkovat tak, jak to bylo s Filipem, bylo by vše jinak...

Laurinka dále rostla a já se k ní snažila proniknout. Dalo mi neskutečnou práci zjistit, jak a proč na které situace reaguje a hlavně přijít na to, jak bych měla reagovat já. Častokrát, když jsem se na ni podívala, přišlo mi, že necítí nic. Radost, hněv, lásku... Že je jí všechno jedno.
Přišly chvíle, kdy jsem ji i plácla přes zadek a mělo to nulový efekt- jakože úplně nic. Jak hadrová panenka, žádný projev emocí. Tehdy jsem si řekla, že fyzické tresty jsou mým selháním a stejně nimi nedosáhnu nic, tak jsem se naučila mluvit. A mluvit a mluvit. Protože jak dny plynuly, uvědomila jsem si, že její projev navenek- ten studený kámen, kterého se nic netýká- nezrcadlí to, co je uvnitř. A uvnitř Laurinky to žilo, vřelo a křičelo.

Dodnes tuto metodu praktikujeme, mluvíme. A stojí mě to hodně trpělivosti, protože když se s Laurou něco děje, tak se sekne a nikdo z ní nic nedostane. Emča na to už úplně rezignoval. Jediný, kdo se k ní dovnitř dostane, jsem já- a to né pokaždé.


Když se ke mě dostala nabídka od SCIO vyzkoušet knížku EMUŠÁCI- Ferda a jeho mouchy, zajásala jsem. SCIO je totiž pro mě velký pojem a knížka, která učí děti PROJEVOVAT a hlavně ZVLÁDAT pocity, je zlatý grál- v našem případě na 100%.

Neuvěřitelně jsem se těšila, když zazvonila pošta. Laurinka se na krabici hned vrhla- ono totiž kromě knížky je v balení i velká krásná žába a mucholapka s 8 mouchami znázorňujícími různé druhy pocitů.


Nechala jsem Lolu ať si hraje s plyšákem a já se začetla. Na knížce se podílely 3 autorky, které mají vystudované obory pedagogiky a speciální psychologie.
Knížka je nádherně ilustrovaná , určena pro děti od 4 do 10 let.

Koncept je založen na příbězích. Každá emoce je představena v jednoduché povídce, kdy jsou v průběhu čtení pauzy pro vyjádření dítěte. To dotváří příběh a dle uvážení reaguje. Když se dočte, máte k článku úkoly, které s dítětem plníte. Proto je lepší si na každou emoci vyčlenit nějaký čas, aby dítě vše vstřebalo, uvědomilo si jak s pocitem naložit a třeba se k příběhu opakovaně vracet.
Dále máte ke každému úseku pár rad a tipů, co dělat a jak dítěti pomoci s uchopením nového.
A jaké emoce se dítě snaží naučit zvládat a pojmenovat? Je to radost, smutek, důvěra, hněv, osamocení, strach, zvědavost a žárlivost.
Pomoci má přímo i postavička Ferdy, která je personifikací hlavní postavy a děti pak autentičtěji vnímají děj. Stejně tak barevně odlišené mouchy s různým výrazem ve tváři (dají se přilepit i Ferdovi do pusy :-) ).



Osobně si myslím a jsem přesvědčena, že emoční inteligence je jednou z nejdůležitějších věcí v životě. Je přímo zavislá na naší spokojenosti s vlastním životem, s utvářením mezilidských vztahů. V řadě zemí je pro děti již od předškolního věku zavedena "společenská a emocionální výchova", která je povinná až do ukončení středoškolské docházky. U nás je bohužel pořád opomíjenou oblastí.


Přiznám se, ještě nemám ozkoušeno na vlastní kůži. Ale tento týden začínáme číst a já věřím, že se nám podaří některé pocity správně pojmenovat a komunikace pak bude lepší. Protože si kolikrát myslím, že když Laurinka něco silného prožívá a nemluví, tak je to i proto, že danou emoci nedokáže pojmenovat.


No a nejlepší na závěr! Mám tady pro Vás jednu takovou krásnou krabici s Emušákem a knížkou! Třeba jako perfektní vánoční dárek :-)
Co udělat pro to, abyste ji vyhráli?

Pravidla:
1. Musíte dát LIKE mému profilu na FB (tady)
2. V případě, že budete soutěž sdílet dál, budete do slosování zařazení 2x!
3. Zanechejte tady nebo na FB komentář pod soutěžní fotkou- jak se doma vypořádáte s emocemi dětí? (Pokud budete komentovat a sdílet přes blog- nezapomeňte mi zanechat e-mail a jméno pod kterým Vás najdu na FB!)

Soutěž potrvá do neděle 26.11., v pondělí oznámím výherce. Hodně štěstí!


You Might Also Like

26 komentářů

  1. Syn je hrozny zivel, takze je v prve rade pro me narocne zpracovat emoce u sebe. Snazim se vse vysvetlovat a byt mu dobrym prikladem. Necham ho emoce (predevsim vztek) ventilovat, ale v nejakych rozumnych mezich. koudelkova.sarka@gmail.com, Sari Ka

    OdpovědětVymazat
  2. Také nesouhlasím s fyzickými tresty, nic nevyřeší. U nás vždy pomáhá velké obejmutí, i když bylo do pláče, pak se ten velký černý mrak přehnal a vysvitlo zase slunce. :)
    bacova.zd2@seznam.cz Sdílím pod stejným jménem na fb.

    OdpovědětVymazat
  3. Nase Eli ma temer 3.5 roku a teda je to nekdy zahul a vlastne nekdy vubec nevim jak na ni. Ona vydrzi klidne i 40 minut jecet ze chce to lizatko ,ktere jsem ji zakazala...to je pak opravdu kdo z koho a musim pak sve emoce korigovat hlavne ja. A to co zabere jednou tak podruhe urcite nefunguje.
    Radu.eliasova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  4. Hodně mluvíme, snažím se vcítit do pocitu dětí, proč daná situace v nich probouzí vztek, lítos... U nás je i problém mezi sourozenci navzájem, neubližují si záměrně, avšak si dělají " schválnosti" a pak je řev a pláč. Sleduji na FB, sdílím pod jménem Lucie Chmielová, witlucie@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  5. Zatím emoce své dcery moc nezvládám, snažím se být v klidu, objímat, domlouvat, vysvětlovat, ale moc se mi to nedaří, je to velká osobnost a vše si snaží vynutit pláčem nebo hází věcmi atd.
    Sledují vás pres mamcin FB. Pavla Havlíčková

    OdpovědětVymazat
  6. Síce máme ešte mrne, ale zatiaľ sa snažím všetko pomenovávať. “Vidím, že sa hneváš”, “Padol si a bolí ťa to a plačeš”.. a byť tam s ním.. aj keď niekedy je to (ako píšeš neustále popisovanie celkom náročné). A tak isto popisujem čo najviac svoje konanie, aby tomu rozumel.. tiež si myslím, že je to dôležitá aj keď náročná vec. Viem, že mi veľa rozumie, ale zatiaľ som tu na to hovorené slovo sama.
    Dada Halasova, mhalasova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  7. Syn teď hodně zárli na malou sestřičku, jiná domluva než hrozba trestu na něj zatím neplatí, tuším, že si na sebe siju bič, domluva už na něj neplatí, ale je pořád veselá povaha a hodně se spolu nasmejeme

    OdpovědětVymazat
  8. Syn má teď období kdy si snaží všechno vyřvat a když není po jeho tak se začne vztekat.takze se snažím řešit vše v klidu, ale někdy to je opravdu na moje nervy a mam co dělat abych se udržela a nevybuchla :))
    MK.Michaela@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Luci, nas Mara mas teprve rok, ale uz ted je to s nim sranda, stir je po mne, takze obcas vztekloun, ale zaroven je i flegmous po manzelovi. Ted jsme v obdobi, kdy nas poradne testuje, co si nechame libit a co ne a naramne se u toho bavi :-D Takze to s nim zkousime spise po dobrym (vysvetlujeme a vysvetlujeme), protoze kdyz prijde na radu po zlym (treba babicka se zamraci a rika basamas fousama), stejne se nam vysmeje a ten jeho kukuc je tak bozi, ze to po zlym ani nevydrzime :-D Sice mame teda jeste na knizku cas, ale poprvde mala priprava by asi neuskodila ;-) maca.trubacova@seznam.cz, Maca Odlozilova

    OdpovědětVymazat
  10. Máme doma 1,5 letou holčičku, je velmi temperamentní a teď má období, že potřebuje dělat všechno sama,hodně se vzteká,když se jí něco nedaří a nebo když jí někdo nechce vyhovět. Nejsem pro fyzické tresty, které nic nevyřeší, ale snažím se dcerce a všem krizovým situacím porozumět a neustále vymýšlíme řešení, ve kterém se cítíme obě dobře. Když se mi něco nelíbí, tak se jí to snažím říct, jak mi u toho je,co právě cítím a že bych to potřebovala jinak. Pokaždé se nám to úplně nepodaří,jak bych si představovala, ale jsou chvíle, kdy se fakticky domluvíme a pak mám z toho obrovskou radost!
    evca.kratochvilova@seznam.cz
    Eva Marešová - fb

    OdpovědětVymazat
  11. Sleduji na FB - Petra Brázdová.
    Snažím se odvést pozornost, zaujmout něčím jiným, ale je fakt, že u dcery to moc nezabírá a občas její emoce nezvládám.
    brazdova.p@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  12. O emocích se snažíme hodně mluvit, dcera je hodně vnímá v knížkách a i v TV- má o nich potřebu mluvit. Pokud má svuj den a vzteká se, tak ji pošlu za dveře a chodím se za ni divat, sama si řekne, kdy už se cítí být uklidněná a ok k návratu za náma.
    Sleduji na FB, mail vejvodova.adela_seznam.cz

    Díky za zajímavou soutěž a inspiraci na super knihu.

    OdpovědětVymazat
  13. Hezký den, mám kluky 4 a půl a 2 a půl...musím říct, že s emocemi máme velký problém, ale hodně to je způsobeno tím, že vyrovnaná nejsem já a tak jsem to začala řešit nejdřív u sebe, tak snad se to odrazí i na dětech a snad budeme mít štětíčko a třeba nám pomůže i knížka. Sleduji a sdílím na fb jako Renata Ševčíková (pavlikovaRenata@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  14. Sotva jsem začala zvládat trochu jedno, tak se nám narodilo druhé a to zase zahýbalo dosti i s prvním...vyzkoušeno že fyzické tresty nefungují, spíš to je o rupnutí nervů rodiče, knížka určitě může být nápomocná a pak trpělivost, trpělivost a trpělivost...sleduji a sdílím jako Alexandra Pavlíková a email je Michel.ova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  15. U naší mladší 2,5 roku se snažím jejich vteklých vzdorových emocí nevšímat. Pak ji to přejde. Starší je společenská a ráda chodí do školy a do kroužku, ale kdysi ve školce byla partyzán a bála se vystupovat a více lidí. Ne nutili jsme ji a teď ve škole se ji zvedlo sebevědomí. Irena Myslikovjanová.
    Irena.myslikovjanova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Nechat vyřvat a nezasahovat.
    Někdy pomůže objetí.
    Nejhorší jsou situace na veřejnosti.
    Nemám problém malou nechat vyřvat, ale reakce lidí jsou hrozné.
    Děti přece na veřejnosti neřvou, pšššt.
    Já se za dcerku ani sebe nestydím, ale předsudky o tom co je a není v pořádku mě štvou.
    Nagrape@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  17. Mam doma dve male deti..Starsi dvoulete prijevuje emoce placem,vztekem,usmevem,objetim,pusou..
    Jurincova.barbora@seznam.cz
    Barbora Jurincova

    OdpovědětVymazat
  18. My máme doma 2 prcky, Míšovi je 18m a je celkem pohodář, takže si s jeho občasným vztekem celkem snadno poradíme. Ale Ella (3roky),to je jiná nátura �� Nadělila jsem si jí na své narozeniny, takže je ve znamení vah, jako já a ať věříte povaze lidí podle zvěrokruhu nebo ne, my jsme fakt jak přes kopírák.. Úplně se v ní vidím, jak se s těmi emocemi pere, jak se v ní střídají jak počasí a jak se snaží hledat tu rovnováhu, která ne a ne přijít. I mě trvalo dlouho naučit se s emocemi pracovat a ještě teď mám sem tam problém je ukočírovat. Takže s Eldou krapet bojujeme, protože nikdy nevím, která "potvůrka" s ní zrovna lomcuje ☺️ Snažím se o trpělivost a zachování klidu, ale občas je to fakt o nervy ��
    majahejskova@centrum.cz
    Sdílim na Fb jako Marie Hejsková

    OdpovědětVymazat
  19. Holky jsou zatím malé, ale je fakt, že si moc dobře všímám, jak je komunikace mezi mnou a nima důležitá. Pokud s nima nekomunikuju já,pak ani ony se mnou, ale od té doby,co s nima probírám téměř všecko, tak se líp vyjadřujou i ony a je to parádní pokec :) a tím, jak jsou ještě opravdu "malé", tak se učí, že je normální mluvit o tom, že je něco trápí, nebo se jim něco líbí/nelíbí, takže jsem za to opravdu ráda :) ale je stále na čem pracovat..občas se zapomenu, nemluvím s nima, a pak si to pěkně sežeru :-D jinak krásná soutěž, docela by mě výhra zajímala, tak sdílím i na fb, ať se o tom dozví víc lidí :)
    mail anna.ema.novakova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  20. Syn je naštěstí zlatíčko bude mít 2 roky a zatím se nám nějak vyhýbá období vzdoru :-D až se někdy divím jak je hodný... párkrát se nám stalo, že se snažil vynutit si co si zrovna umanul (třeba pátý přídavek zubní pasty) ale když se řekne NE stojíme si za svým a zatím se nám to vyplácí. A protože je Matyášek dlouho očekávané miminko je to náš mazlíček... až mě kolikrát chytne za ruku a odvede z pokojíčku at má chvilku klid :-D PS: žába je krásná máme zelený pokojíček tak by se jí u nás líbilo... mouchy ať si, ale zabalí svoje :-D sdílím a "lajkuji" na fcb a přeji hodně štěstí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. zuzkahusnikova@seznam.cz
      na facebooku jako Zuzana Gregorová

      Vymazat
  21. Syn má dva roky a je to opravdové zlatíčko, až se někdy divím jak je hodný známí nás straší, že se to přijde, tak čekáme období vzdoru nebo tak něco... Samozřejmě už jsme zažili prosazení si svého (třeba pátého přídavku zubní pasty) ale když se řekne NE stojíme si za svým. Matyášek je mazlíček, dlouho očekávané miminko tak ho pořád mazlíme a rozmazlujeme... stává se, že mě chytí za ruku a odvede z pokojíčku at má chvilku klid :-D a pak přijde pro pusinky :-* soutěž je krásná hlavně ta žába by u nás v zeleném pokojíčku mohla bydlet (mouchy, ale prosím vlastní) sdílím a "lajkuji" na Facebooku jak Zuzana Gregorová a držím všem palce

    OdpovědětVymazat
  22. Přiznám se, že emoce v první řadě nezvládám já. A ptoto to u nás - s pětileťákem a rok a půl starým synkem - vypadá, jak vypadá.
    Knížka bude pomocníkem a učutelem hlavně pro mně. A pak věřím, že bude ku prospěchu i klukům.
    Lajuju a sdílím! :-D
    Ver DA, venisy@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  23. U nás jsou hodně emotivní všichni. Ale my razíme, ž evšechno musí ven! Takže občas je to u nás poněkud vyhrocené, ale vždy vše odventylujeme, promluvíme si o tom, obejmeme se a je klid. :) Hana hana.dlouha125@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  24. Ahoj,
    tak jsem se tak trochu v tomto článku našla. Mám také Laurinku, ale byl jí nedávno rok a občas přemýšlím nad jejími emocemi a ne vždy jí bohužel rozumím a nejen já, ale i její tatínek. Ten se mne občas ptá, proč zrovna takto reaguje apod. a já mu bohužel neumím odpovědět. Říkám si, že snad nám pomůže čas a také to, až se s Laurinkou domluvíme. Dost mne kolikrát mrzí, že nevím proč v určitých situacích reaguje zrovna tak jak reaguje a jsem z toho někdy i zoufalá.
    kisova.marketa@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  25. Tu knížku máme s dcerou rady, jen si ji půjčujeme z knihovny, kde je pořád vypůjčena...Terka terinaj@seznam.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš milý vzkaz :-)