What a year... - Recipe for 30s

What a year...

pátek, prosince 30, 2016


A je to tady. Končí nám další rok. Je čas rekapitulací, ohlédnutí se za tím, co nám přinesl a odnesl, čas, kdy si vytváříme jakousi bilanci a doufáme, že ten příští bude lepší.
Tento rok mi končí dosti smutně. Odešel nám drahý člověk, s čím se člověk těžce vyrovnává. I když to byla manželova babička, je mi to velmi líto. Zvláště když jsme před pár měsíci pohřbívali tu moji... Nevím, zda jste stihli zaznamenat, ale konec roku přinesl hodně ztrát. Což jsem celkem očekávala (blíže o tom si přečtete TADY).

Nicméně vezměme rok 2016 od začátku. Vstupovala jsem do něj ještě jako těhotná. V březnu jsem se zůčastnila úžasného kurzu blogování, který mi mnoho dal. A také to byla asi na dlouhou dobu poslední příležitost, kdy jsem mohla být mimo domov více než pár hodin :-D Tímto jsem nějak vplula do blogerského světa a začala se plně věnovat tomu, co skutečně miluji a baví mě.



V dubnu se nám po !12! dnech přenášení, den před nástupem na vyvolání, narodil Filípek. Přesně 10. den, tak jako Laura (náhoda? :-)). Bylo to intenzivní, ale za to krásné. A já se podruhé zamilovala. Srdce se mi nerozdělilo, nýbrž narostlo, abych celou tou láskou nepraskla :-)



A pak nastala mela, než jsme se všichni sžili. Najednou bylo po létě, Laura nastoupila do školky a já měla velkou holku. Člověk si to do určité chvíle neuvědomuje, než ho to praští do očí. Moje malá holčička se rozpovídala, měla svojí hlavu, názor a vžila se do role starší ségry.
Můžu říct, že jsem neskonale šťastná, jak moc je k Filipovi hodná, že nenastalo žádné období žárlení, nebo že by se k němu ošklivě chovala. Filip na ní visí a ona mu tu lásku ráda oplácí. Jak by řekla babička- jednou budou držet spolu jak partyzáni :-)



Nastal říjen a přišly první nemoci. A už neodešly :-/ I teď tento článek píšu s kapesníkem u nosu a střídavě lítám podávat kapky na kašel Lauře a odsávat nudle Filipovi. Nicméně si říkám, že jednou tohle období přejde, zdraví se vrátí a Filip bude mít snad lepší imunitu a až jednou nastoupí do školky, nepropukne u nás doma epidemie :-)


A máme tady Vánoce, které byly nejvíc kouzelné od časů mého dětství. Ježíšek k nám dorazil se vším kouzlem a i když nám u stolu jeden člověk chyběl, bylo to krásné.




Takže jak bych celý rok shrnula? Největší změna samozřejmě nastala narozením Filipa. Od základů se nám změnil život a sama na vlastní kůži jsem zjistila, že rčení "jedno dítě, žádný dítě", je sakra pravdivé :-D
Další velkou věcí byl a je pro mě blog, který mě vytrhl z každodenní rutiny a hodně mě obohatil. Ne jenom, že jsem poznala hromadu skvělých lidí, ale naplňuje mě v "uměleckém" slova smyslu. Miluji psaní a focení a tady to můžu všechno skloubit dohromady. Co mě ale těší víc je, že mě čtete. Že jste mě našly, bavím Vás a rádi se sem vracíte. Jsem šťastná za každý feedback a beru svoje hobby hodně zodpovědně. Snažím se vymýšlet a přicházet s novými věcmi a poznatky, aby jste se třeba dozvěděly něco jiného a neokoukaného, nebo abych Vám ukázala třeba i jinou stránku věci.

Takže rok ukončuji slovy děkuji. Děkuji za vše, co mám. Za každý sen, který se mi tento rok podařil splnit. Za každý šťastný úsměv mých děti, za každý láskyplný dotek mého muže a za každou dobrou radu své mamky. Děkuji našim rodičům, že jsou tak skvělými starými rodiči pro ty naše mrňata. Prostě jsem vděčná za všechno, co máme...

A co další rok? V plnění snů pokračuji dál. Mám před sebou svůj velký věkový milník a snad se mi na podzim splní jeden z největších snů, který mám. Ale o tom třeba někdy příště, ať to nezakřiknu :-)

A co nějaké poselství do roku 2017? Jelikož další rok by měl být dle numerologie úplným začátkem, moc Vám přeji, aby jste ten začátek měly každá ve svém životě a začaly dělat věci, které Vás skutečně naplňují a dělají Vás šťastnými. Aby jste si na konci roku mohly sednout a s klidným svědomím říci, že byste nic neudělaly jinak a rok jste prožily naplno :-)


 

You Might Also Like

4 komentářů

Děkuji za Váš milý vzkaz :-)