Blogger in fashion? Not so much... - Recipe for 30s

Blogger in fashion? Not so much...

pondělí, listopadu 28, 2016


Když jsem začínala s blogem, nebyla jsem si 100% jista, jakým směrem se chci ubírat. Hrozně mě bavili jak fashion blogy, tak lifestyle, dokonce i food. Nevěděla jsem, co chci ani ve chvíli, kdy jsem seděla na kurzu a byla tázána, jak by měl asi můj blog vypadat. Když jsem pak začala psát, zjistila jsem, že se vlastně nemusím vůbec vymezovat a můžu psát o všem, co mě napadne. Ale pořád jsem nejvíc inklinovala k módě a chtěla jsem na blog dávat většinu outfit postů. Jenomže za ten půl rok blogování člověk velmi prozře. I co se týče financí :-)

Jak asi zná většina maminek ze střední třídy, které nemají kromě státem nadělených peněz nic bokem,  a kterých manželé mají průměrný plat, je celkem těžké měsíčně vyjít s tím, co nám přistane na účtu (a to si ještě můžeme pískat, chudáci Slováci:-/ ).
Beru to teď z našeho hlediska. Máme auto na splátky, hypotéku na byt, platíme standardní poplatky, plus poplatky do správy domu, pak spoření a pojistky a máme dvě děti. Veškeré měsíční výdaje spolknou CELOU jednou výplatu. Takže nám na žití zůstane rodičovský příspěvek na děti, který je rozpočítán na tři roky (všechny víme, kolik to je). Kdybychom se drželi hodně při zemi, kupovali levné plenky a potraviny, nikam nejezdili, možná bychom nějak s penězmi vyšli. Ale dá se tak žít? Ano, v některých rodinách. A já je za to obdivuji a smekám.
My občas někam vyrazíme, nakupuji normální plenky, jídlo Filipovi (také se nebudu vyjadřovat o cenách, všechny víme!), nakupuji zdravé potraviny, hromadu ovoce a zeleniny. Takže utratíme za měsíc rozhodně více, než máme.
Tím se dostávám k tomu, že vlastně permanentně každý měsíc bereme z našetřeného. Z toho, co manžel krvopotně uschoval na rekonstrukci našeho bytu, který ji skutečně potřebuje. Bydlíme tu 4 roky a pořád máme napůl rozděláno.
Jak jsem psala už u svého wishlistu, moje skříň zeje prázdnotou. A hodně dlouho prázdná bude. Protože prostě těch šest stovek na svetr momentálně nemám. A dlouho mít nebudu, blíží se Vánoce... O kašmíru si mohu leda tak nechat zdát.
Když rozumně přemýšlím a mám v ruce peníze, vždycky je hromada jiných věcí, na které je jich potřeba více, než na moje oblečení. Dětem dáváme na knížku. V létě a ideálně i v zimě chceme na rodinnou dovolenou. Lauře platíme NEstátní školku (i s pomocí moji drahé mamky, jinak bychom to neutáhli!). Plus se každý měsíc najdou nějaké extra výdaje, se kterými jsme nepočítali- znáte to... 

Tohle vám píšu jenom z jednoho důvodu. Chci aby jste věděli, jak to je. Že ne všechny blogerky jsou za vodou, že ne všechny si můžeme dovolit dělat fashion i když bychom hrozně hrozně rády a že je moc těžké konkurovat, když vlastně nedokážete nabídnout nic oku lahodícího. Někdo možná namítne, že se móda dá dělat i tak, že nakupujete v sekáčích. Ano, dá. Možná... Když víte, kam zajít (existují vůbec v Praze sekáče, kde fakt nakoupíte hezké moderní oblečení? Netuším!) Krom toho, já na to prolézat bazary, prostě nemám čas :-/ A se 7 měsíčním dítětem v kočárku, taky nic moc.
Když chcete dělat blog pořádně, tak za to nějakou tu korunu utratíte. Koruna ke korunce a jsou to pak celkem velké částky. Takže já osobně už neodsuzuji a nehodnotím žádnou blogerku, která si občas vezme něco zadarmo nebo udělá reklamu. Protože na to, aby se Vám ty investice jednou vrátily, by jste musely patřit minimálně mezi TOP blogerky.



Takže co teda jsem? Obyčejná máma dvou dětí, která nemá nic víc a nic míň než to, co jí nadělil stát. Máma, která počítá koruny a je moc ráda za slevy na plíny a dětskou výživu. Máma, která často nakupuje z druhé ruky jak na sebe, tak pro děti. Máma, která ač by moc chtěla, tak na to prostě nemá. A já nechci být něčím, čím nejsem. A nechci, aby jste mě vy vnímali jinak. Proto jsem teď 100% upřímná a přímá. Vuittonku ani Chanelku u mě neuvidíte. Ne v dohledné době :-) Ale za to vám dokážu dát realistický pohled do rodiny, kterých je po světě miliony. Těch, které se tak nějak v rovině normálu potácejí z jedné strany na druhou. Jednou je to lepší, jindy horší. Nikdy vysloveně špatné, ale ani úžasné (finančně!). Nemám v garáži zaparkované 3 kočárky, které měním podle nálady. Ani skříň plnou kabelek a botník, do kterého se už nevejdou další kozačky. Dětem nakupuji oblečení občas v Lidlu a pravidelně u online nákupů nahážu vše, co bych chtěla do košíku, jenom pro ten pocit. Pak stránku zavřu a jdu si po svých :-). Na druhou stranu si myslím, že dokážeme předat potomkům jakési hodnoty. Že se budou muset naučit, že nemůžou mít vše, nač si ukáží. A i když se to třeba teď nezdá, do budoucna jim to dá hodně...

Nakonec bych ráda dodala, že tento článek není stěžování si :-) Protože já jsem smířená s tím, co máme. Jsem spokojená. Vůbec nás nepovažuji za chudáky, dokonce si myslím, že se máme celkem dobře :-) Naše štěstí absolutně nepočítám na koruny. Máme se navzájem, máme smích, objetí, lásku a teď i dlouhé večery, kdy se sejdeme ve čtyřech v dětském pokojíku a hrajeme si s legem. Nebo skládáme puzzle. Vždy, když na mě jdou nějaké chmury, záhadným způsobem se vše vyřeší. A pro mě je stejně největším pokladem ďolíček na levé straně Lauřiny tváře, dva faldíky na Filipových stehnech a pihy na nosu mého muže...

A jak to máte vy? Snad nejsem jediná, která bojuje s finanční tísní, dokud je na mateřské ;-)






Jacket- ZARA // Dress- MANGO //  Shoes- VAGABOND // 
Sweater- MANGO // Backpack- LOCAL  DESIGNER // Jeans- F&F // 
 

You Might Also Like

6 komentářů

  1. Jako maminka na mateřské Ti z celého srdce děkuji za tento článek :) Jsem ráda, že jsem na internetech našla bloggerku, která řeší podobné problémy jako já a neřeší, která "šanelka" se hodí k dnešnímu kočárku ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji Veru, jsem ráda, že v tom nejsem sama- takto veřejně :-)

      Vymazat
  2. Sice nejsem na mateřské, ani maminka a doopravdy nemám opravdu žádné starosti a důležité věci jako vy, ale musím se přiznat, že to úplně chápu. Mam ted stejný problém, na Vánoce a dárky můžu zapomenout, bankovní konto prázdné a já musím vymyslet jak udržet blog a život v Lisabonu zajímavý, bez ničeho. Některé blogerky to mají hold těžké. Ale pořád to vidím pozitivně a držím hlavu vzhůru.
    Ejnets in Lisboa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pořád pozitivní, člověk se musí víc snažit a pak si těch úspěchů víc váží :-) tak moc držím palce :-)

      Vymazat
  3. Moc hezký článek a pravdivý. Mám tento blog opravdu ráda. Já mám sice ty Prady (momentálně zaparkované ve skříni), takže já raději pomlčím, ale chápu to a také beru jen rodičovskou a nechci moc ždímat manžela, protože ten momentálně táhne všechno, takže zatím žiju z toho, co jsem si našetřila, když jsem chodila do práce. Držím palce, ať toto období zvládnete a moc si užijte Vánoce.
    Žanet z www.heelsandbabypowder.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé Žanet, moc ti děkuji! Právě proto blog dělám, že sem pak rádi občas zavítáte :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš milý vzkaz :-)