#ZAPOZITIVNIMYSL vol.2: FORGIVE YOURSELF - Recipe for 30s

#ZAPOZITIVNIMYSL vol.2: FORGIVE YOURSELF

úterý, června 28, 2016


Jak odpustit sama sobě? I tady to téma patří výhradně do pozitivního myšlení. Protože dokud samu sebe trýzníte, nedokážete žít plně dle Vašich představ.
Já sama si mám hodně co odpouštět. A nebudu tvrdit, že je to lehká cesta- protože rozhodně není. A taky nejsem ještě na jejím konci. Ale čas je zázračný léčitel a já jsem rozhodnuta vytrvat.
Určitě je ve Vašem životě něco, za co by jste se nejradši neviděli a dali nevím co za to, aby se daný prohřešek z Vašeho života permanentně vymazal.
Můžete toho dosáhnout sami a to kontrolou myšlenek.
Člověk automaticky vždy tíhne k negacím, protože nejsme naučeni žít TEĎ A TADY. Většina z nás se každý den vrací do minulosti, popřípadě žije tím, co by mohlo být- nemáte 100% jistotu, že skutečně nastane, co nastane. Přesně o tom jsem psala TADY. Aby byl člověk skutečně šťastný, musí žít prostou přítomností.
V průběhu dne, který bývá povětšinou hektický, nemáme čas se zabývat ničím jiným než tím, co děláme. Ale v momentu, kdy sedneme do auta, tramvaje, metra a odpoutáme se od práce, začne se nám v hlavě vše rozkládat. Nezaměřujeme se na to dobré, co jsme prožili, nýbrž na nespravedlnosti, hněv, zklamání a pod. Tělem proudí negativní energie, která nás ovlivní na celý zbytek dne, takže když si lehneme do postele, pořád máme v puse hořkou pachuť.
A začneme přemýšlet, 1000 myšlenek letí hlavou a od toho špatného, co se nám stalo dnes, se přímou linkou dostáváme k příkořím, které se nám stali v minulosti. Je to jako vyhlídková plavba, od jedné špatné věci ke druhé a další.
Chceme skutečně takto žit? Vysávat sami sobě radost ze života a neustále, pořád dokola a dokola se vracet tam, kde by už mělo být odpuštěno a zapomenuto?

Poradím Vám. Já to tak začala dělat a musím říct, že jsem každým dnem lepší a lépe se mi odráží tyto nepříjemné myšlenky. Když se přistihnete při tom, že mysl letí kam nemá, uklidněte se, zavřete oči a představte si jak zatahujete bílou roletu. Nad celým tím výjevem ve Vaší hlavě, jakoby se všechno dělo za oknem a vy se už nechcete dívat, tak zatáhnete. Představte si to do nejmenších detailů a roletu tam držte. Když se objeví jiný obraz v jiném okně, zatáhněte roletu i tam.
Možná to zní trochu zvláštně, ale obrazotvornost hodně pomáhá. A každým dnem bude jednodušší rolety stahovat. Věřím, že jednoho dne bude v oknech jenom sluníčko a rolety vymizí úplně.

A pak přichází ta těžší část, kdy máte prostor si jednotlivé věci začít odpouštět. U mě je toto nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala. Hodně těžce odpouštím lidem, takže u mě samotné je to skoro nemožné. Hledám způsoby a když si myslím, že už se mi povedlo se zprostit viny, záhy jsem vyvedena z omylu a zase od začátku stahuji rolety.
Chce to čas. Čas si upřímně promluvit sama se sebou, plně si otevřít srdce, třeba si i pobrečet a nahlas říct: "Odpouštím si."
Uvědomte si jednu věc- co se stalo, stalo se. Nezměníte minulost ani kdyby jste se na hlavu stavěli. Tak proč si kvůli jedné (nebo více) pitomým chybám ničit celý život? Poučili jste se, jděte dál a vyvarujte se podobným přešlapům. Možná to zrovna bylo něco, čím jste si museli projít, aby jste k něčemu dalšímu dospěli.

My sami si vybíráme život. V momentu ještě před zrozením si vybereme rodiče a celou naší cestu. Když přijmete tady ten FAKT, uleví se Vám a bude se žít lépe. I to odpuštění bude snazší. Neznamená to, že teď budu celý život sekat chybu za chybou, protože si to omluvím tím, že tak to mělo být. Ne, vy musíte žít tak, aby jste se ráno dokázali na sebe podívat do zrcadla a s klidným svědomím si říct, že dělám vše, co je v mých silách, abych byla šťastná, spokojená a aby můj život vypadal přesně tak, jak chci.

Vaše filantropka


You Might Also Like

0 komentářů

Děkuji za Váš milý vzkaz :-)